Project ended, it cannot be supported
Total support 31/100 pc (31%)
Needed 100 pc
The project ends in FINISHED

Geocoin se bude vyrábět ve čtyřech různých provedeních. Ve verzi nelimitní, která bude volně v prodeji i po skončení akce (v případě realizace), ve verzi limitní vyrobené v počtu 50ks, ve verzi super limitní vyrobené v počtu 20ks a ve verzi donátorské, kterou bude možné získat pouze v sadě formou podpory projektu (vyrobí se přesný počet pouze pro donátory mince, kteří si ji vybrali v sadě). Geocoin ma rozměry 55mm x 35mm a je 4 mm silný.

 

23.9.2013 to bylo přesně 75 let od mobilizace.

Něco málo z historie.

23. září 1938 ve 22.30 hodin oznámil rozhlas vyhlášení mobilizace  na obranu vlasti před nacistickým Německem.

Všichni muži v záloze ve věku do 40 let (a někdy i starší) se musí hlásit do služby. Češi a Slováci se i přes pokročilou hodinu a blížící se víkend dostavili k útvarům do několika málo hodin. 

 

V pondělí dne 12. září 1938 v 17:00 obdrželi službukonající důstojníci československých jednotek od telefonistů či telegrafistů kódový pokyn 5050, který znamenal, že všichni velitelé se musí okamžitě dostavit na svá pracoviště a především povolat zpět do posádek jednotky, které se z výcvikových důvodů nacházely mimo ubytovací prostor.

Takové opatření bylo zásadní, protože vývoj naznačoval, že v nadcházejícím čase může jít o hodiny. Na večer stejného dne plánoval Adolf Hitler přednést v Norimberku na 10. sjezdu NSDAP projev mimořádného významu.

V tu dobu měla československá armáda ve stavu dva ročníky vojáků základní služby a mužstvo v síle dalšího ročníku, které bylo povoláno na mimořádná cvičení v době míru. Kromě podrobování se zdokonalovacímu výcviku záložníci nahrazovali vojáky odeslané do pohraničí. Celkem nosilo stejnokroj 244 tisíc mužů.

Druhé znamení války
V úterý 13. září 1938 bylo před půlnocí ve 23:00 jednotkám doručeno další heslo: Domobrana – Tatry neprovádějte. Kód nařizoval provedení plánu C, což byla bojová pohotovost těžkého opevnění, strážních jednotek, obsazení lehkého opevnění mužstvem, zahájení bojové činnosti hlásné služby a teritoriální obrany proti letadlům. Současně byly veškeré letecké síly přesunuty na letištní plochy mimo stálé základny. Započala přeprava zásob munice a pohonných hmot k vojskům. Vojáci hlídkovali u mostů. Nařízena byla i ostraha poštovních úřadů s telegrafy před záškodníky. Protože vojenské spojovací linky využívaly civilní kabelovou síť, byla nařízena pro tyto úřady nepřetržitá služba. Plán C zároveň znamenal povolání do služby ve vojsku dalších 120 tisíc mužů. Početní stav branné moci dosáhl hodnoty zhruba 370 tisíc vojáků.

Do oblastí zachvácených násilím byly vyslány motorizované československé jednotky. Zvýšená přítomnost vojska v pohraničí, kde pohotovostní oddíly plnily policejně pořádkové úkoly, přispěla až na výjimky k uklidnění vývoje. Sudetoněmecké bojůvky nedokázaly klást dobře vycvičeným československým vojákům odpor a povětšinou, spolu se špičkami již zakázané SdP, uprchly za hranice. Ze strachu z války utekla za hranice i část obyvatelstva.

Třetí znamení války

Dne 17. září v 16:30 bylo vojenským jednotkám předáno heslo Tatry. Náčelník hlavního štábu generál Ludvík Krejčí požadoval po politicích povolání dalších dvou ročníků zálohy, ale bylo mu povoleno s ohledem na mezinárodní situaci svolat jen jeden, tedy 80 tisíc mužů. Po jejich nástupu, vystrojení a vyzbrojení bylo vlast připraveno bránit už 460 tisíc příslušníků všech zbraní.

V následujících dnech byly dělostřelecké útvary předurčené k obraně pohraničních pozic vyslány do prostorů, ze kterých by mohly velmi rychle zaujmout předurčená palebná postavení. V pohraničí ženijní jednotky připravovaly destrukce mostů a jiných objektů, které měly za války znesnadnit přesuny vojsk agresora k hlavnímu obrannému postavení. Na pohraničních železničních přechodech byla prováděna důkladná prohlídka vlakových souprav ze zahraničí, aby se na naše území nedostaly skupiny záškodníků. Letecký odbor Ministerstva národní obrany obdržel úkol připravit útoky letectva na tankové a motorizované oddíly nepřítele okamžitě po překročení státní hranice. Síla německého útoku měla být oslabena v samém zárodku.

Dne 20. září začal přesun mírových divizí. Jednotky již rozmístěné na hlavním obranném postavení dostaly za úkol ze všech sil zřizovat v liniích lehkého opevnění protipěchotní i protitankové překážky. Začalo se rovněž s hloubením spojovacích okopů mezi řopíky a budováním palebných postavení pro kanóny proti útočné vozbě a minomety.

 

Mnichovská dohoda
Schůzka zprostředkovaná Itálií do hlavního města Bavorska na den 29. září 1938 měla urovnat rozkol mezi Hitlerem a Chamberlainem z Godesberku. Z jiného úhlu pohledu de facto pro jeden okamžik dějin konference neformálně ustanovila Pakt čtyř. Vrcholní zástupci Itálie, Francie a Velké Británie i Německa se rozhodli uklidnit poměry na kontinentně, přičemž mandát jim propůjčila jen a pouze velikost a význam držav, které zastupovali, bez ohledu na povahu politického zřízení. Pro malé státy, třebaže demokratické, nebylo v tomto výlučně mocenském klubu místo.

V rozporu s obecným povědomím většiny českých občanů se v Mnichově dne 29. září nejednalo o tom, jestli má Československo Německu sporná území podstoupit nebo ne. Souhlas československé Hodžovy vlády ze dne 21. září byl považován za konečné rozhodnutí státní moci. Konference se věnovala jen a pouze prováděcím podmínkám předání území Sudet Československem Německu a ničím jiným. Francie a Velká Británie nakonec souhlasily s Hitlerovým záměrem začít s obsazováním území ihned 1. října 1938, ale celá operace měla trvat 9 následujících dní. V souladu s Hitlerovým záměrem neobsahovala smlouva ani jasné záruky pro existenci československého státu v nových hranicích.

Ke dni 30. září 1938 bylo k obraně Československa připraveno v sestavě čtyř polních armád a zálohy hlavního velení celkem 14 sborů, 34 pěších divizí, 4 rychlé divize a 3 zvláštní skupiny v síle pěší divize nebo neúplné divize. Proti Němcům stálo 60 procent sil, Maďarům mělo odolávat 17 procent a obranu před Poláky tvořila jen dvě procenta ze souhrnného množství vojáků. V záloze stála pětina z celkem 1 128 000 mužů.

Polská dýka do zad
Brzy ráno a dopoledne 30. září československé politické ale i vojenské vedení zvažovalo další postup po sdělení výsledku konference v Mnichově. Politické reprezentace Francie a Velké Británie se sice fakticky postavily na stranu Německa, ale s určitou nadějí bylo možné předpokládat, že v případě alespoň poněkud úspěšné obrany státního území před nacisty dojde v obou demokratických mocnostech ke změně společenské i mocenské situace ve prospěch odpůrců dohod s historicky dlouhodobě agresivními Němci a odklonu od ostudné politiky usmiřování s Hitlerem.

Veškeré československé naděje ale zardousil postoj Polska. Varšava v řadě ultimát zasílaných československé vládě od 21. září po vzoru nacistického Německa požadovala okamžité postoupení československých území, na které si polský stát dělal od roku 1918 nárok.

Tím, že Polsko nezachovalo neutralitu, ale zaujalo postoj vyloženě nepřátelský, což dokázalo přesuny vojenských jednotek těsně ke společné hranici, stalo se postavení československé branné moci naprosto bezvýchodné. Byť nekoordinovaný úder wehrmachtu a slabé polské armády naše ozbrojení síly nemohly v žádném případě vydržet víc než několik dní. Ani případná pomoc Sovětského svazu by pak věci Československa už nepomohla.

Řopíky

V rámci velké modernizace armády bylo přistoupeno i k budování stálého pohraničního opevnění. Objekty o síle posádky v počtu jednotek mužů byly organizačně zahrnuty do tzv. lehkého opevnění. Zpočátku bylo budováno lehké opevnění vzor 36, jehož výstavba byla posléze zastavena a nahrazena dokonalejším lehkým opevněním vzor 37.


Standardně byl Řopík osazen (v různých kombinacích) naším lehkým kulometem vz.26 a těžkým kulometem vz.37. Tehdy se jednalo o jedny z nejvýkonnějších a nejspolehlivějších zbraní na světě.


ŘOP byl opatřen také periskopem, kterým se dal bezpečně sledovat nepřítelův pohyb.


Do vybavení objektů patřil i ruční ventilátor, který v případě potřeby (útok plynem nebo kouřem) vháněl do objektu čerstvý vzduch a vzduch zkažený se na základě vznikajícího přetlaku automaticky odváděl ven mimo objekt.


Dnes je naprostá většina těchto Řopíků silně zanedbaná, vandaly poničená a znečištěná, což je velká škoda.


Celkově byl objekt velmi soběstačný a odolný. Každý objekt se betonoval najednou a každý beton procházel přísnou kontrolou tvrdosti a odolnosti.


Na střeše objektu si i dnes můžeme povšimnout "zakroucených drátů", kterým se říkalo "prasečí ocásky" a primárně sloužily k uchycení maskovacích sítí. Tyto ocásky byly často i po vnějším obvodu bunkru a sloužily k uchycení ostnatého drátu jako protipěchotní překážky.

 

Kulometná palba však nemohla v žádném případě účinně zastavit německé tanky, přestože jejich pancéřování bylo slabé. Československé průbojné střely puškové ráže (7,92 mm) sice dokázaly proniknout ocelovými pláty německé obrněné techniky přibližně do dálky střelby 100 metrů, ale takto napáchané škody nemusely být pro tank osudné. Protitanková obrana LO byla proto svěřena překážkám.

V rovinatém terénu vhodném pro tankový útok plánovalo ŘOP zřizovat takzvanou těžkou překážku typu C, tvořenou dvěma řadami ocelových rozsocháčů, mezi kterými se nacházela jednořadá protipěchotní překážka ze železných kolíků a ostnatého i hladkého drátu. Jinde mělo být využíváno zemních protitankových příkopů nebo stupňů. Teprve za války měla linii pevnůstek vyztužit po provedené mobilizaci na týlové straně dřevozemní palebná postavení protitankových kanónů.

Protože se převážná většina pevnostních objektů nacházela na území odstoupeném podle Mnichovské dohody v říjnu 1938 Německu a Maďarsku, padly tyto stavby do rukou nepříteli, proti kterému byly původně postaveny, bez jediného výstřelu. Tento důležitý moment samozřejmě nezůstal opomenut německou propagandou, takže snadné získání československých pevností bylo označováno jako velké Hitlerovo vítězství. Zbytek objektů Němci získaly o půl roku později při obsazení zbytku ČSR.

Německá armáda nezaváhala a na obsazených objektech začala ihned zkoušet účinky různých druhů zbraní a munice, na některých místech probíhal i výcvik ženijních jednotek pro dobývání opevnění. Takto získané zkušenosti byly bohatě zhodnoceny při tažení proti Francii a zemím Beneluxu v květnu a červnu 1940.

 

Zdroj: http://technet.idnes.cz  http://www.bunkry.cz 

 

Více o bunkrech se můžete dozvědět v našich keškách "Litvínovského opevnění" 

 

 

No news has been found

Nelimitní geocoin (0 The number of available rewards)

by 200,00 Kč
Delivery time - 30.11.2017
Nelimitní verze geocoinu

Limitní edice (10 The number of available rewards)

by 300,00 Kč
Delivery time - 30.11.2017
Limitní geocoin (vyroben v počtu 50ks)

Sada nelimitka a donátorská mince (0 The number of available rewards)

by 550,00 Kč
Delivery time - 30.11.2017
Sada s nelimitní a donatorskou mincí (limitní donátorská verze (možno získat pouze podporou projektu)). Sada celkem obsahuje dvě verze geocoinu.

Sada limitka a donátorská mince (10 The number of available rewards)

by 650,00 Kč
Delivery time - 30.11.2017
Sada s limitní a donatorskou minci (limitní (vyrobena v počtu 50ks) a donátorská verze (možno získat pouze podporou projektu)). Sada celkem obsahuje dvě verze geocoinu .

Sada s limitní, nelimitní a donatorskou mincí (10 The number of available rewards)

by 850,00 Kč
Delivery time - 30.11.2017
Sada s limitní, nelimitní a donatorskou minci (nelimitní, limitní (vyrobena v počtu 50ks) a donátorská verze (možno získat pouze podporou projektu)). Sada celkem obsahuje tři verze geocoinu.

Limitní sada (10 The number of available rewards)

by 1 050,00 Kč
Delivery time - 30.11.2017
Kompletní sada všech vyrobených limitních verzí mince ( limitní (vyrobena v počtu 50ks), ultra limitní (vyrobena v počtu 20ks) a donátorská verze (možno získat pouze podporou projektu)). Sada celkem obsahuje tři verze geocoinu.

Kompletní sada (10 The number of available rewards)

by 1 200,00 Kč
Delivery time - 30.11.2017
Kompletní sada všech vyrobených verzi mince (nelimitní, limitní (vyrobena v počtu 50ks), ultra limitní (vyrobena v počtu 20ks) a donátorská verze (možno získat pouze podporou projektu)). Sada celkem obsahuje čtyři verze geocoinu.